Vaginální záněty obvykle vznikají v důsledku nerovnováhy mezi prospěšnými a škodlivými mikroorganismy v intimní mikroflóře, která zdaleka není sterilním prostředím, jak by se mohlo zdát, ale domovem mnoha mikroorganismů, které za standardních podmínek fungují v rovnováze, aniž by způsobovaly jakékoliv problémy. 

Tehdy mluvíme o normální vaginální mikroflóře (nebo vaginálním mikrobiomu), která chrání ženské intimní prostředí před škodlivými bakteriemi, plísněmi a dalšími patogeny.

Ve zdravé mikroflóře převažují bakterie mléčného kvašení (laktobacily), jako jsou Lactobacillus crispatus, Lactobacillus jensenii, Lactobacillus gasseri a Lactobacillus iners. Tyto bakterie vytvářejí z glykogenu, produkovaného epitelovými buňkami intimní sliznice, kyselinu mléčnou, která snižuje pH intimní sliznice a vytváří nepříznivé prostředí pro množení škodlivých mikroorganismů. Normální pH zdravé intimní oblasti se pohybuje mezi 3,8 a 4,5.

Různé životní fáze a náchylnost k vaginálním zánětům

Citlivost ke vzniku vaginálních zánětů se v různých obdobích života ženy mění, protože se v průběhu času mění také hormonální profil, hladina glykogenu v intimní sliznici, vaginální pH, mikroflóra a imunitní systém.

Protože hladina glykogenu, který je nezbytný pro výživu laktobacilů, závisí na koncentraci estrogenu v těle, jeho množství se proměňuje během menstruačního cyklu, těhotenství a menopauzy.

DĚTSTVÍ (PŘED DOSPÍVÁNÍM)

V tomto období je hladina estrogenu nízká, stejně jako hladina glykogenu, což vytváří nepříznivé podmínky pro množení prospěšných laktobacilů. Z toho důvodu je intimní pH vyšší, téměř neutrální (kolem 6 - 7), a proto způsobuje u mladých slečen vyšší náchylnost ke vzniku zánětů. 

DOSPÍVÁNÍ A REPRODUKČNÍ OBDOBÍ

S nástupem puberty se výrazně zvyšuje hladina estrogenu, který stimuluje produkci glykogenu, podporuje růst laktobacilů a snižuje intimní pH na hodnotu mezi 3,8 a 4,5. V období puberty se pH vaginální mikroflóry pohybuje mezi 3,8 a 4,5. Během následného pohlavního dospívání estrogen opět stoupá a růst laktobacilů se zvyšuje společně se silnější ochranou vaginálního prostředí proti patogenům. V průběhu ovulace nárazový vzestup estrogenu posiluje ochrannou roli laktobacilů.

Tuto rovnováhu však může změnit několik faktorů: stres, užívání antibiotik, nevhodná strava, menstruační krev, ejakulát a další faktory, které vnitřními procesy a působením ovlivňují pH vaginální mikroflóry, což podporuje vznik zánětů. 

TĚHOTENSTVÍ

Během těhotenství se hladina estrogenu dále zvyšuje, což vede ke zvýšené produkci glykogenu a vytváří optimální podmínky pro růst laktobacilů, které poskytují dodatečnou ochranu proti patogenům.

Přesto jsou intimní záněty u těhotných žen poměrně časté. Důvodem je, že těhotenství přirozeně oslabuje imunitní systém, aby nedošlo k odmítnutí plodu. Tento útlum obranyschopnosti těla ztěžuje boj proti infekcím. Navíc hormonální změny vedou k vyšší tvorbě intimního sekretu, což vytváří teplé a vlhké prostředí ideální pro množení bakterií a plísní.

MENOPAUZA a POSTMENOPAUZA

Během peri-menopauzy a menopauzy dochází k výraznému poklesu hladiny estrogenu, což vede k nižší produkci glykogenu. Tato změna zvyšuje pH v intimní oblasti (5 – 7), což zvyšuje náchylnost ke vzniku infekcí.

V tomto období se mohou objevit příznaky jako svědění a pálení, které však nemusí být vždy důsledkem zánětu. Častěji se jedná o projev atrofie urogenitálního systému. Pokles estrogenu zhoršuje prokrvení a elasticitu tkání, což vede k intimní suchosti, svědění, pálení a bolesti při styku. Tento stav vyžaduje odborný přístup k diagnostice a léčbě.

Typy vaginálních zánětů

Vaginální zánět může být způsoben pohlavně přenosnými mikroorganismy, ale nejčastěji jsou tyto záněty způsobeny běžnějšími faktory, jako je užívání antibiotik, hormonální výkyvy, stres, nesprávná hygiena, nedostatečná výživa, nechráněný styk atd.

1. Zánět spojený s pohlavně přenosnými mikroorganismy:

Běžnými původci sexuálně přenosných infekcí (Sexually Transmitted Infections - STI) jsou bakterie:

• Chlamydia trachomatis, která může způsobit neplodnost, 
• Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje kapavku, 
• Treponema pallidum, která způsobuje syfilis.

Mykoplazmové a ureoplazmové infekce jsou běžné a často se vyskytují bez příznaků, což může komplikovat diagnostiku a léčbu. Pokud se však příznaky objeví, jsou obvykle spojeny se zánětem urogenitálního traktu. U žen k nim patří neobvyklý vaginální výtok, svědění, pálení v oblasti genitálií, bolest při pohlavním styku, bolest v podbřišku, která může být příznakem nebezpečnějšího pánevního zánětlivého onemocnění, pálení při močení, krvácení mimo menstruaci nebo po pohlavním styku.

Poměrně častá je také infekce parazitem Trichomonas vaginalis, který způsobuje trichomoniázu a vyznačuje se žlutozeleným výtokem s nepříjemným zápachem, svěděním a pálením při močení. Ženy s více intimními partnery jsou vystaveny vyššímu riziku přenosu trichomoniázy, přičemž více než 70 % infekcí se vyskytuje u žen s více než jedním intimním partnerem.

Z virových infekcí je nejčastější infekce lidským papilomavirem (HPV). Většina lidí přijde během života do kontaktu s HPV, ale infekce často odezní spontánně, bez příznaků. Některé typy HPV jsou spojovány s genitálními bradavicemi a rakovinou děložního čípku. Z virových původců mohou být velmi nepříjemné viry Herpes simplex 1 a 2, které způsobují puchýře a vředy v oblasti genitálií doprovázené bolestí a pálením.

2. Plísňová (kvasinková) infekce a bakteriální vaginóza nejsou „klasické“ pohlavně přenosné choroby!

Kandidóza: Jedná se o kvasinkovou infekci nejčastěji (asi v 80 - 90 %) způsobenou plísní Candida albicans. Nejdůležitějším příznakem plísňové infekce je svědění zevních rodidel a/nebo pochvy a bílý, hrudkovitý výtok. Může se také objevit pálení a otok v oblasti genitálií. U osob se sníženou imunitou mohou být kvasinkové infekce způsobeny také druhy Candida glabrata, Candida tropicalis, Candida krusei atd., které mohou být také odolnější vůči běžným antimykotikům.

Bakteriální vaginóza (BV): Tu způsobují především anaerobní bakterie (žijící na místech bez přístupu vzduchu), jako jsou Gardnerella vaginalis, Prevotella a Mobiluncus. Mezi příznaky patří především hojnější, barevný výtok a charakteristický rybí zápach, který se může zvýšit po pohlavním styku nebo během menstruace. Může se také objevit pocit pálení při močení. Ačkoli bakteriální vaginóza sama o sobě není nebezpečná, může zvyšovat riziko pánevního zánětlivého onemocnění, které může vést až k neplodnosti a komplikacím v těhotenství, jako je předčasný porod.

Co jsou probiotika a prebiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, pokud jsou užívány v přiměřeném množství, mají pro tělo pozitivní účinky. Mezi nejúčinnější probiotika patří laktobacily, které pomáhají udržovat správnou kyselost intimní sliznice. Tento mechanismus omezuje množení škodlivých bakterií. Výzkumy ukázaly, že pravidelný příjem probiotik, ať už perorálně nebo lokálně, konkrétně kmeny jako Lactobacillus rhamnosus a Lactobacillus reuteri, přispívá k obnově zdravé vaginální mikroflóry. Tímto způsobem se snižuje riziko opakovaných bakteriálních nebo kvasinkových intimních zánětů.

Prebiotika jsou látky, které vyživují prospěšné bakterie, podporují jejich růst a aktivitu. V souvislosti s intimním zdravím prebiotika podporují laktobacily v produkci kyseliny mléčné a udržování nízkého pH. Mezi prebiotika patří především fruktooligosacharidy, jako je inulin, které lze přidávat do stravy nebo používat lokálně ve formě intimních gelů nebo čípků. Přirozeně se vyskytují v potravinách, jako je čekanka, česnek, cibule, pórek, mrkev a další.

Je při vaginálním zánětu vyšší riziko zánětu močového měchýře - cystitidy?

Ano, při vaginálním zánětu se zvyšuje pravděpodobnost, že současně dostaneme také zánět močového měchýře.

Střevo, vaginální prostředí a močová trubice jsou si v těle anatomicky velmi blízké, takže bakterie, které způsobují vaginální zánět, mohou snadno přejít do močové trubice a způsobit zánět močového měchýře. Kromě toho vaginální zánět oslabuje místní imunitní systém, což může zvýšit náchylnost k zánětům močového měchýře.

Zánět močového měchýře neboli cystitida je časté onemocnění, které obvykle postihuje spíše ženy. Statistiky ukazují, že každá pátá žena se s tímto typem zánětu setkala alespoň jednou v životě a čtvrtina žen prodělala opakovaný nebo dokonce chronický zánět. Důvodem je kratší močová trubice u něžného pohlaví, která usnadňuje bakteriím přístup do močového měchýře. Zánět močového měchýře je nejčastěji způsoben infekcí bakterií Escherichia coli, která se běžně vyskytuje v našich střevech a následně ve stolici, odkud se snadno dostane do pochvy a močové trubice a následně do močového měchýře.

Existuje několik účinných opatření, která pomáhají předcházet opakovaným infekcím močových cest. Kromě základních pravidel pro prevenci vaginálních zánětů je důležitá také dostatečná hydratace. Zvýšený příjem vody pomáhá odplavit bakterie z močového měchýře, čímž se snižuje riziko infekcí. Užitečné mohou být i přírodní prostředky, jako brusinková šťáva nebo samotné brusinky. Tyto plody obsahují látky, které brání bakteriím přilnout ke stěnám močového měchýře, a díky vysokému obsahu vitaminu C vytvářejí kyselé prostředí, které je pro bakterie nepříznivé. 

Na trhu jsou také produkty obsahující D-manózu, přírodní cukr, který pomáhá zabraňovat patogenním mikroorganismům, aby se uchytily na stěnách močového měchýře. Bakterie se vážou na molekuly D-manózy a při močení jsou vylučovány, což snižuje riziko vzniku zánětu.

Péče o zdravou vaginální mikroflóru není důležitá pouze pro prevenci vaginálních zánětů, ale také pro ochranu před záněty močového měchýře.