Vaginální zánět je často doprovázen svěděním, pálením a změnou poševního výtoku. Příčiny zánětu pochvy jsou různé, mezi nejčastější však patří bakterie, plísně, infekce, hormonální změny a vlivy chemických látek. Níže se podrobněji podíváme na plísňové a bakteriální záněty pochvy. 

Kvasinkový vaginální zánět

Jednou z nejčastějších příčin zánětu pochvy, se kterým se během života setká více než polovina žen, je zánět způsobený přemnožením kvasinkou (candida albicans). V pochvě je již přirozeně přítomno malé množství kvasinek, které se za normálních podmínek nemnoží a nezpůsobují problémy. Vaginální mikroflóru však může narušit řada faktorů, které přispívají k jejich množení. Těhotné ženy, ženy s cukrovkou, ženy v menopauze, ženy se sníženou imunitou, ženy léčené chemoterapeutiky, antibiotiky a ženy užívající hormonální antikoncepci jsou k růstu vaginálních kvasinek náchylnější. Přirozenou vaginální mikroflóru narušuje také používání agresivních mýdel, vystavení nadměrné vlhkosti, používání tamponů a některých jednorázových vložek.

Nejčastějším příznakem kvasinkové infekce je podráždění pochvy a vnější části genitálií, zarudlá a oteklá pochva a bílý, žlutý nebo nazelenalý výtok, připomínající sražené mléko. Časté je také svědění a může se objevit pocit pálení, který se zvyšuje při močení a pohlavním styku. V extrémních případech se mohou tvořit na vnější straně genitálií také nepříjemné vředy.

Léčba kvasinkového zánětu závisí na jeho závažnosti. U mírných forem zánětu trvá léčba 1 až 3 dny, v případě těžkého zánětu však může léčba trvat 14 dní až několik měsíců.

Kvasinkové infekce se léčí antimykotiky, obvykle ve formě vaginálních tablet a krémů, které si můžeme zakoupit v lékárně. Dlouhodobá léčba však vyžaduje také užívání perorálních přípravků podle předpisu lékaře. Kvasinkový zánět není permanentní, ale u některých žen se opakovaně vrací. Pokud jsou tyto infekcevelmi  časté – čtyřikrát ročně a více – měl by vyšetření podstoupit i partner.

Bakteriální vaginální zánět

Bakteriální vaginitida vzniká, když je narušena přirozená rovnováha bakterií v pochvě a dochází k přemnožení škodlivých bakterií. Tyto přemnožené bakterie mění přirozené pH pochvy, což přispívá ke snížení počtu laktobacilů, které udržují pochvu zdravou. Zvýšený počet anaerobních bakterií v pochvě způsobuje nepříjemné projevy.

Bakteriální infekce jsou častější u intimně aktivních žen, zejména u žen, které střídají intimní partnery nebo používají nitroděložní tělísko. Mezi příznaky bakteriální vaginózy patří pálení, svědění a bolestivý pocit v pochvě, který často zesiluje při intimním styku. Objevuje se krémově bílý nebo šedý výtok se silným nepříjemným zápachem (nejčastěji rybím). Nepříjemný zápach může zesílit po pohlavním styku nebo po použití mýdla, protože obojí podporuje rychlý růst bakterií.

Léčba bakteriálního zánětu je nezbytná, jelikož neléčená infekce se může rozšířit do vaječníků a dělohy, což může později vyústit v problémy při snaze o početí, a u těhotných žen se neléčená infekce snadno rozšíří i na plodové obaly, což má v krajních případech za následek až infekci dělohy a předčasný porod.

Bakteriální vaginitida se léčí antibiotiky, přičemž léčba trvá 5 až 7 dní u mírných infekcí a více než 10 dní u těžkých infekcí.

Když dojde na vaginální zánět, ženy se často snaží zmírnit příznaky a poradit si s jejich příčinou samy. Nefarmakologická opatření jsou jistě vítaná a také potřebná, ale v některých případech je kontrola u lékaře nezbytná a nevyhnutelná. 

Vaginální zánět a konzultace s lékařem

Podívejme se na případy, kdy je při zánětu naprosto nezbytná konzultace s lékařem a není na místě samoléčba.

▫️  Máte-li podezření na bakteriální zánět. Pokud je zánět skutečně bakteriálního původu, lékař předepíše antibiotickou léčbu.
▫️  V případě, že se zánět po léčbě nezlepší. Když léčba nepřináší žádnou změnu nebo dokonce stav zhorší, je třeba provést další vyšetření (mikrobiologické testy).
▫️  Pokud příznaky zánětu nese i partner. Nejčastěji se jedná o zarudnutí žaludu penisu, svědění nebo dokonce výtok. Příznaky jsou u mužů ovšem velmi mírné. Lékař vám poradí, zda je vhodné léčit oba a případně předepíše vhodnou terapii.
▫️  V případech, kdy se vaginální zánět vyskytuje alespoň 4krát ročně nebo častěji. V takovém stavu se lékař může rozhodnout provést podrobnější testy (mikrobiologické testy) nebo předepsat delší léčbu.
▫️  Když se zánět projeví během těhotenství. Všechny vaginální záněty v těhotenství musí léčit lékař!

Vaginální zánět je pro ženy závažným problémem, protože jej doprovází nepříjemné příznaky, jako je svědění, pálení, nepříjemný zápach a bolest při pohlavním styku. Ženy, které prodělávají vaginální zánět, uvádějí, že se v období zánětu vyhýbají společenským aktivitám, fyzické aktivitě a intimnímu styku, protože je zánět doprovázen celkovým pocitem nevolnosti, zvýšenou podrážděností, dokonce i pocitem studu. Pokud se vaginální záněty vyskytují často, vyvstává otázka: „Jak jim lze předcházet?“

Ty z vás, které trpí častými vaginálními záněty, potřebují podstoupit individuální léčbu, která vychází z konkrétních projevů a příčin a najít potřebné vyhovující řešení. Zde pro vás však máme 5 tipů, které vás mohou ochránit před opakovanými vaginálními záněty. Tyto tipy jsou ověřené a skutečně fungují!

5 tipů, které vás mohou ochránit před opakovanými vaginálními záněty

1. Pečujte o své zažívání

Pokud trpíte na zvýšený výskyt vaginálních zánětů, zamyslete se nad tím, jaké je vaše zažívání: pravidelné, nepravidelné, máte často zácpu, jste často nafouklá a malátná, trpíte na průjmy? Trávení a současně střevní mikroflóra mají významný vliv na vaginální mikroflóru! Patogenní bakterie, které se množí ve střevech, se snadno dostanou i do urogenitálního traktu, kde způsobují problémy – včetně vaginálních zánětů.

Zdravá a vyvážená strava je proto jedním z nejnutnějších opatření, pokud jde o prevenci vaginálních zánětů! Vyhýbejte se zpracovaným potravinám, trans-nenasyceným mastným tukům, jednoduchým sacharidům, sladkostem, alkoholu a kofeinu a dbejte na dostatečný příjem zdravých tuků, komplexních sacharidů, sezónní zeleniny a ovoce, bylinek, koření a fermentovaných potravin. Pravidelně si dopřávejte potraviny, které udržují vaše tělo zásadité: kokosovou vodu, datle, rozinky, špenát, česnek, cibuli, zelený čaj, pampelišku, kopřivy, skořici a zázvor. Zvažte zařazení kvalitních probiotik ke stravě. Pravidelné cvičení a zahřívání střev pitím teplých nápojů nebo používáním nahřívacích polštářků napomáhá zlepšit trávení.

2. Rozlučte se s tampony a jednorázovými vložkami

Vaginální záněty často způsobuje nebo zhoršuje používání jednorázových tamponů a vložek. Pochva má vlhké prostředí, tělesná teplota je v intimních oblastech o něco vyšší, a když je na zevní genitál umístěna vložka z umělých materiálů, sliznice a kůže se stanou neprodyšnými, což vytváří ideální podmínky pro růst patogenních plísní, které k množení potřebují právě tyto dva faktory – vlhkost a teplo.

Ženy, které trpěly častými vaginálními infekcemi, a které nahradily jednorázové tampony a vložky hygienickými výrobky z přírodních materiálů šetrnějších k tělu (menstruačními kalíšky, pratelnými vložkami, menstruačními kalhotkami), uvádějí, že se v 60-80 % případů zbavily veškerých vaginálních infekcí.

3. Intimní hygiena

Buďte střídmá v používání intimních mýdel, pochva má samočistící schopnost. Intimní mýdlo můžete používat pouze na vnější část genitálií – stydké pysky. Intimní mýdlo uvnitř pochvy mění její pH, což je jen další důvod vzniku vaginálního zánětu či zhoršení jeho příznaků. Vyhněte se holení genitálií, jelikož tím dochází k mikro poškození (drobným ranám) na kůži, a tak vzniká ideální živná půda pro plísně a bakterie. Pubické ochlupení působí také jako mechanická ochrana před vniknutím patogenních mikroorganismů do pochvy. Při používání krémů nebo vaginálních přípravků k léčbě vaginálních zánětů dbejte na to, abyste si každý den důkladně opláchla intimní místa vlažnou vodou tak, aby se smyly všechny vrstvy přípravků, které k léčbě používáte, a od poslední aplikace se nevstřebaly do sliznic, či kůže. Po umytí úplně osušte vnější část genitálu a noste suché bavlněné spodní prádlo.

4. Intimní vztahy

První pravidlo pro opakované intimní záněty zní: mějte jednoho intimního partnera! Časté střídání intimních partnerů zvyšuje pravděpodobnost vzniku vaginálního zánětu, a tím i přenos a příjem nejrůznějších mikroorganismů. Po každém intimním styku je nutné zajít si na malou, aby se patogenní mikroorganismy co nejrychleji vyloučily z urogenitálního traktu. Poté omyjte oblast genitálií vlažnou vodou, dobře je osušte a oblečte si čisté bavlněné spodní prádlo. 

5. Vybírejte si pohodlné oblečení z přírodních materiálů

Noste pohodlné a bavlněné spodní prádlo. Vyhněte se kalhotkám typu tanga, protože ty se při nošení zařezávají do sliznice pochvy, dráždí ji a mohou způsobovat mikroskopické ranky na pokožce. Nošení kalhotek typu tanga navíc zvyšuje možnost přenosu bakterií z konečníku na vaginální sliznici. Místo přiléhavých kalhot (džíny, silonky) noste častěji široké bavlněné kalhoty nebo sukně, které umožňují větší prodyšnost. Spaní bez spodního prádla také pomáhá zlepšit ventilaci vaginálního prostředí.

Na závěr bych se s vámi ráda podělila ještě o jednu dobře míněnou radu: sledujte svůj menstruační cyklus a zaznamenávejte si jej – a to včetně výskytu příznaků vaginálního zánětu. Takto se vám podaří určit, během které části menstruačního cyklu se vám nejčastěji objevují záněty. Tímto způsobem můžete vypozorovat, před kterou fází menstruačního cyklu je vhodné se připravit, a být tak důslednější při dodržování veškerých pravidel a opatření pro prevenci vzniku zánětu.

K prevenci vaginálních zánětů navíc můžete používat probiotické kultury Her Biotic pro ženy. Obsahují 6 vybraných kmenů, které podporují rovnováhu vaginální i střevní mikroflóry, čímž zabraňují růstu škodlivých bakterií a vzniku zánětů. Kromě toho obsahují extrakt z brusinek a D-manózu, které vás ještě navíc chrání před vznikem infekcí močového měchýře.

Zdroje a literatura: 

Gunter, J. (2019) The vagina bible. New York: Citadel press.
Hillgers, T.W. (2010) The NaPro Technology Revolution: Unleashing the Power in a Woman's Cycle. New York: Beaufort Books.
Leparski, S. (2019) The happy hormone guide. Bend: Blue Star Press.
Takač, I., Geršak, K. se spolupracovníky (2016) Ginekologija in perinatologija. První vydání. Maribor: Medicinska fakulteta.