Nikdy v historii nebylo lidstvo vystaveno takovému stresu jako v moderní digitální době. Aby bylo jasno: moderní způsob života nezatracujeme, protože přináší mnoho výhod. Musíme si však být vědomi i negativních vlivů, které na nás má.

Podívejme se blíže na souvislost mezi stresem a činností střev. Vaše trávení závisí výhradně na vašem životním stylu. A znáte to - když máte sevřený žaludek, nemůžete se uvolnit. Zůstáváte ve spárech stresu i tehdy, když byste měli odpočívat.

Stres: režim “fight or flight”

Za stres je zodpovědný sympatický nervový systém, který nám umožňuje přežít. Režim “fight or flight” (bojuj, nebo uteč) je zcela přirozený a bez něj bychom zemřeli. Tato reakce nám pomáhá rychle přeběhnout silnici, aby nás nepřejelo auto, zachraňuje nám život tím, že nám zabraňuje hladit útočícího psa na řetězu - stará se zkrátka o všechny instinktivní reakce potřebné pro přežití. Stejná reakce se však v těle spustí, když na nás šéf zvýší hlas, když nás zastaví policista, nebo když nám během deseti minut přijde hromada e-mailů. Kvůli šéfovi, policistovi ani e-mailům neumřeme, ale tělo vnímá tyto hrozby se stejnou intenzitou, proto se spustí fyzické obranné mechanismy, které známe pod pojmem "fight or flight".

Takový stres, který způsobuje, že se vaše tělo chová, jako by stálo tváří v tvář hladovému lvu, se v okamžiku rozšíří po celém těle. Dýchání je mělké, svaly se stahují, trávení stagnuje a tělo se chce okamžitě zbavit všech “přebytečností".

Měli jste někdy ve stresové situaci silné nutkání jít na velkou? K tomu dochází, protože tělo v danou chvíli nemá energii na trávení potravy, a tak se jí snaží co nejrychleji zbavit. Jediným logickým řešením je v tom případě vyprázdnění střev a někdy i žaludku (to znamená nutkání nejen na velkou, ale také na zvracení).

V čem je problém? Kdybychom prožívali křečovité stresové situace jen občas, nikdy bychom nemluvili o vyčerpání a více než polovina moderních nemocí by neexistovala. Problém je v tom, že jsme těmto tělesným reakcím vystaveni každý den a dokonce někdy i několikrát denně.

Opak stresu: “rest and digest”

Když nejsme ve stresu nebo aktivně nebojujeme s každodenními úkoly a výzvami, tělo se nachází ve stavu zenu. Je to čas, kdy se regenerujete, kdy odpočíváte a trávíte. Myšlenka, že po jídle je čas na odpočinek, rozhodně není přitažená za vlasy. Únava po jídle vzniká proto, že tělo odpočinek potřebuje, aby mohlo v klidu strávit potravu. Pokud se však hned po jídle, nebo ještě hůře během jídla, vrhnete do dalšího stresu (telefonujete, vášnivě debatujete, běháte po úřadech), problémy budou opět na obzoru.

Můžete sníst to nejzdravější jídlo na světě, ale pokud ho v klidu nestrávíte, více než polovinu z něj díky stresu rovnou doslova vyhodíte do záchodu.

Trávení je pro tělo a přežití jedním z nejdůležitějších úkolů. Když si kvůli stresu pokazíte trávení, pokazíte si také imunitní systém, připravíte tělo o živiny a způsobíte si spoustu nepříjemností. Problém je v tom, že je mnohem jednodušší střevní mikroflóru zničit, než ji znovu postavit na nohy. Vše vám vysvětlím...

Komunikace mezi střevy a mozkem (bloudivý nerv)

Střeva jsou natolik chytrý systém, že jim přezdíváme "druhý mozek". Výzkum potvrdil úžasnou skutečnost, že střeva "přemýšlejí" sama o sobě. Je to jediný systém, který s mozkem komunikuje obousměrně. To znamená, že nejen mozek vysílá signály do střev, ale i střeva do mozku.

Komunikace mezi střevy a mozkem probíhá prostřednictvím bloudivého nervu, což je nejdelší nerv v těle. Jedná se o desátý mozkový nerv, který nevychází z míchy, ale přímo z mozku. Bloudivý nerv putuje tělem, inervuje dýchací systém, srdce a celý trávicí systém.

Bloudivý nerv je jako cesta, na které komunikace mezi střevy a mozkem probíhá obousměrné. To znamená, že mozek vysílá impulsy do trávicího traktu (cítíme je jako “motýlky”, “knedlík”, nebo jako žaludeční nevolnost), zároveň ale i střeva vysílají impulsy zpět do mozku (deprese, úzkost, únava). Nikdy necítíme bolest v mozku, protože toho nejsme schopni. Cítíme ji ale jak fyzicky, tak i psychicky. Když je ve střevech něco špatně, cestuje tato informace do mozku, ten pak reaguje buď fyzickou bolestí (tu cítíme v těle) nebo dlouhodobým zánětem a stresem, doprovázeným chronickou únavou, úzkostí a nakonec kolapsem trávicího systému a psychiky.

Příznaky střevního stresu

Stav, který vzniká v důsledku života ve stresu, můžeme nazvat "střevní stres". Je to stav, kdy si trávení nemůže nikdy opravdu odpočinout od adrenalinu a kortizolu. Když je vaše tělo ve stresu, jste-li mu vystaveni 24 hodin denně - doma i v práci, je-li váš parasympatický nervový systém přehřátý a převládá-li ve vašem životě stresový hormon kortizol, budete mít v důsledku toho určitě problémy i ve střevech. Pamatujte si, že je nemožné, aby zvýšená hladina kortizolu neovlivnila tak důležitý systém, jako je trávení.

Vaše problémy mohou být situační a nemusí mít velký význam, mohou ale vést k mnohem závažnějším problémům, jako je například přemnožení candidy a střevní propustnost/podráždění. Mezi příznaky střevního stresu patří:

▫️  Nadýmání po jídle
▫️  Příliš aktivní trávení (musíte jít na velkou pokaždé, když jste nervózní)
▫️  Častá plynatost, zejména když jste nervózní nebo po jídle
▫️  Problémy s nespavostí
▫️  Rychlé úpadky imunitního systému
▫️  Snížené libido
▫️  Únava, vyčerpání
▫️  Pocit fyzické bezmocnosti, nedostatek energie pro fyzickou aktivitu
▫️  Alergie, zejména sezónní
▫️  Problémy se soustředěním a pozorností
▫️  Svědění a podráždění kůže
▫️  Bolesti žaludku
▫️  Nepříjemné pocit v břiše, čelíte-li stresujícím situacím

Je vám některý z těchto příznaků blízký? Do jisté míry se s některými z nich můžeme ztotožnit všichni. Buďte však upřímní a přiznejte si, jak často tyto příznaky pociťujete. Pokud se u vás každý týden objevuje alespoň jeden z nich, jste pravděpodobně na cestě k poškození střev v důsledku stresu.

Jak stres škodí vašemu trávení

Celá trávicí soustava má na starosti mnohem víc než jen trávení potravy. Bylo prokázáno, že se ve střevech nachází až 85 % buněk imunitního systému i to, že jejich činnost ovlivňuje psychickou pohodu - ve střevech se vstřebávají živiny a tvoří hormon štěstí serotonin. Vaše střevo je malý svět, kterému vládnou bakterie.

Jedna zajímavá studie odhalila, že vysoká hladina stresu “vytlačuje” dobré bakterie, které pomáhají snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu. Studie se týkala studentů připravujících se na důležitou zkoušku. Osm týdnů před zkouškou byli studenti rozděleni do dvou skupin. První skupina dostávala fermentovaný nápoj s vysokým obsahem probiotických kultur, druhá skupina pila placebo nápoj. Po osmi týdnech se ukázalo, že skupina, která pila fermentovaný nápoj, měla mnohem nižší hladinu kortizolu (stresového hormonu) a vyšší hladinu serotoninu (hormonu štěstí). Oba dva hormony totiž přímo souvisí se stresem.

Střeva a emoce

Výzkumy prováděné na širokém spektru lidí prokázaly úzkou souvislost mezi depresí a zánětlivými stavy. Například pokud byli zdraví lidé bez známek deprese vystaveni faktorům, které vyvolaly zánětlivé stavy ve střevech, začala se u nich deprese projevovat také. Platilo to i naopak: pokud se u lidí s depresí zmírnil zánět ve střevech, nevykazovali již známky deprese. Mnoho lékařů po celém světě již své pacienty s depresí velmi úspěšně léčí tak, že se soustředí na léčbu střev a nepoužívají antidepresiva.

Věděli jste, že 90 % lidského serotoninu (hormonu štěstí) se tvoří ve střevech? Serotonin je neurotransmiter, který hraje klíčovou roli v centrální nervové soustavě při regulaci nálady, řízení pozornosti, ovlivňuje procesy učení, paměťové funkce, motivaci a pocit spokojenosti. Pokud je však narušena střevní mikroflóra, dochází k narušení procesu tvorby serotoninu. To způsobuje, že jste podráždění, unavení, apatičtí. Emoce tedy opravdu začínají v střevech.

Střeva a imunitní systém

V našem těle je více bakterií než buněk! A všechny tyto bakterie jsou velmi důležité. Lidský imunitní systém je ukrytý ve střevech a zodpovídají za něj právě bakterie. Zdravá střeva znamenají také zdravé srdce, mozek a dobrý imunitní systém. 

Ne všechny bakterie jsou však "dobré". Moderní člověk má ve střevní flóře pouze 10 - 20 % prospěšných mikrobů namísto 85 %. Místo nich v něm převládají škodlivé mikroby, které nám způsobují spoustu potíží. Imunitní systém přímo závisí na poměru bakterií ve střevech. Nedávné studie potvrdily, že příliš časté vystavení stresu má negativní dopad na rozmanitost a množství bakterií v nich. Jinými slovy, čím více jste ve stresu, tím méně máte dobrých bakterií!

Nesprávný poměr vede nejen k poklesu imunity, ale také k horšímu vstřebávání živin z přijímané potravy. Máte tedy zaděláno na katastrofu - nejenže už tak máte nedostatek vitamínů a minerálů, ale ty, které dostáváte s jídlem, jsou z velké části vyloučeny přímo do záchodové mísy. Poškozená střeva nejsou schopna plnit svou funkci a váš imunitní systém je v důsledku toho stále více ohrožen.

Střeva a zánětlivé stavy

Zánět je přirozenou reakcí organismu na nemoci, cizí tělesa a stres. Je to způsob, jak se tělo brání proti infekcím a léčí samo sebe. Problém nastává, když se zánět stane chronickým. Moderní životní styl s vysokou mírou stresu je receptem na neustálý zánětlivý stav, který vede k samým nepříjemnostem: bolestem kloubů, narušené střevní mikroflóře, kožním problémům, alergiím, chronické únavě, cukrovce a dalším závažným onemocněním.

Stejně jako je důležitá osobní hygiena a kvalitní noční odpočinek, je důležité zbavit se velkého množství zánětů v těle. Tedy chcete-li žít kvalitní a zdravý život. A víte, kde vzniká většina zánětů? Samozřejmě ve střevech!

Triky a rady na zdraví střev a snížení stresu

Chápeme, že se stresu, nebo spíše jeho příčinám, nelze stoprocentně vyhnout. Můžete si však pomoct několika triky, které jsou sice malé, mají ale velký význam. Čím více těchto rad budete dodržovat, tím rychleji se vaše střeva dají do pořádku a natrvalo. Uvědomte si však, že během jednoho týdne nemůžete napravit vše, co jste pokazili během několik let. Tělo potřebuje minimálně 3 měsíce, aby se regenerovalo. Doporučujeme vám, abyste tyto tipy zařadili do své každodenní rutiny, nezanedbávali ji a vykonávali ji poctivě a důsledně.

1. Středomořská dieta

Prvním a velmi jednoduchým způsobem, jak podpořit své tělo při zvládání stresu a pomoci si se zánětlivými stavy je úprava jídelníčku. Vyhněte se potravinám, které způsobují záněty (cukr, zpracované sacharidy, maso, mléčné výrobky a konzervované potraviny)! Na jídelníčku by se měly pravidelně objevovat protizánětlivé potraviny jako je čerstvé ovoce a zelenina a všechny potraviny bohaté na antioxidanty. Nezapomínejte na zdravé tuky a dostatečný příjem rostlinných bílkovin, můžete si dopřát také čerstvé ryby. Dopřejte si i kousek pravé hořké čokolády, do jídla přidejte čerstvé bylinky a koření.

2. Jezte potraviny, které obsahují zdraví prospěšné bakterie

Mezi ně patří kvašené potraviny jako je kysané zelí, kombucha, kimči, vodní kefír apod. Upozornění: kupujte domácí, ekologické produkty, jinak na dobré bakterie zapomeňte - jsou citlivé na pasterizaci, zahřívání a další podobné procesy. 

3. Jezte potraviny, které zdraví prospěšné bakterie podporují

Říkáme jim prebiotika a mezi ně patří: pórek, artyčoky, oves, chřest, banány, čekanka, česnek, cibule, šalotka, cizrna, čočka, fazole, grapefruit, meloun a lněná semínka. Studie prokázaly, že u lidí, kteří konzumují dostatek prebiotik, dochází ke zvýšení hladiny neurotransmiterů snižujících stres.

4. Choďte na toaletu pokaždé, když pocítíte potřebu

Stává se vám někdy, že zadržujete svou potřebu, protože nejste doma? Nebo se stydíte jít na velkou v kavárně, v práci či u přátel? To nikdy nedělejte! Čím častěji zadržujete stolici, tím větší je pravděpodobnost, že se vaše střeva podráždí. Zdraví je vždy na prvním místě, poté teprve vše ostatní.

5. Konzumujte probiotické kultury ve formě doplňků stravy

Potraviny, které jíme, jsou stále chudší na důležité látky. Současně je obtížné dát střeva do pořádku pouze pomocí kysaného zelí. Musíte do nich dostat více dobrých bakterií, mnohem více, než kolik jich najdete v jakémkoli jídle. Velmi levně, účinně a osvědčeně to lze provést pomocí probiotických kultur v kapslích (tzv. probiotika). Dvě z nich jsou Her Biotic (produkt určený speciálně pro ženy) a Unibiotic (univerzální přípravek pro dospělé). Specializované produkty jako je Her Biotic, se doporučují konkrétně ženám, jelikož narušená střevní mikroflóra je často doprovázena opakovanými záněty močových cest.

6. Odstraňte z jídelníčku potraviny, které způsobují záněty

Nejdůležitější je zjistit, které potraviny vaše tělo netoleruje. Výzkum ukázal, že je potravinová intolerance spojena s protilátkami v imunitním systému - když jíme určité potraviny, vzniká tím zánět. Možná máte alergii na lepek a ani o tom nevíte. Lékařské testy odhalí celiakii až v případě, že intolerance již přerostla v autoimunitní onemocnění. Citlivost na mléčné výrobky může také způsobit zánětlivé stavy ve střevech, které vedou k podráždění a propustnosti střevních stěn. Kravské mléko obsahuje mimo jiné bílkovinu A1, tzv. kasein, která poškozuje naše střeva. Pokud nejste příliš vázáni ani na jedno (lepek a mléčné výrobky), doporučujeme vyřadit obojí alespoň na 30 dní.

7. Na jídlo si udělejte čas a jezte více menších porcí

Místo dvou velkých jídel doporučujeme 3 - 4 menší jídla denně. To vám pomůže regulovat chuť k jídlu a také vám to pomůže kontrolovat porce jídel, která jíte. Při jezení nespěchejte, dobře žvýkejte a jezte v klidu, to znamená bez telefonu, hektických rozhovorů a dalších rušivých elementů.

8. Nepostradatelné koření

Koření a bylinky nejen dobře chutnají, ale jsou i bohaté na antioxidanty a další prospěšné látky. Sedm nejúčinnějších koření, která pomáhají zklidnit zánětlivé stavy v těle jsou: kurkuma, zázvor, skořice, kajenský pepř, šalvěj, hřebíček a rozmarýn. 

9. Pravidelné cvičení

Cvičení a fyzická aktivita jsou dobré nejen pro formování postavy, ale také pro regulaci hormonů, zlepšení trávení, snížení zánětů v těle a celkovou pohodu. Každý den potřebujete alespoň 30 minut pohybu (chůze, jóga, strečink, lehká jízda na kole) a 3x týdně intenzivnější fyzickou aktivitu. Spojte příjemné s užitečným a vydejte se na túru do hor nebo zvažte návštěvu nedaleké posilovny.

10. Dopřejte si posilující spánek každou noc

Bez spánku člověk zemře dříve než bez jídla. Spánek je jedním z nejdůležitějších faktorů pro naše přežití a celkovou pohodu. Každý proces, který se v těle odehrává, závisí na spánku. V noci se snižuje hladina stresového hormonu kortizolu, regulují se všechny hormonální procesy a tělo se regeneruje. Nejlepší je spát od 22:00 do 6:00, nejsme ale samozřejmě všichni stejní. Snažte se alespoň usnout před půlnocí a dopřejte si spánek v délce alespoň 7 hodin.

11. Pomozte si esenciálními oleji

Esenciální oleje jako je levandule, myrta a bergamot obsahují účinné látky, které pomáhají snižovat hladinu stresu a zklidňovat zánětlivé stavy v těle. Esenciální oleje mají zároveň pozitivní vliv na imunitní systém a pomáhají při nespavosti. Nejlepší způsob použití je dát několik kapek vybraného esenciálního oleje do difuzéru a užívat si příjemnou vůni. Pro klidnější spánek můžete esenciální olej smíchat s vodou a postříkat jím lehce ložní prádlo.